Úpravy a individuální přizpůsobení rukojeti
překlad série 4 článků od Richard Merrill a USAMU International Pistol Team, které byly uveřejněny v časopise USA Shooting News Vol.17, Nr.2 - Nr.5
Jednou z nejčastějších otázek při střelbě bývá, jak si správně vybrat nebo jakou podobu by měla mít rukojeť pistole. Každý střelec bude držet „tu svojí“ rukojeť také trochu jiným způsobem a to u něj může vyvolávat i poněkud odlišný názor, jak by měla dobře padnoucí rukojeť vypadat. Když si vezmeme anatomické rukojeti dodávané komerčně od různých výrobců, jakými jsou například Morini, Rink, Vitarbo a Hoffman, jistě si u nich povšimneme určitých společných linií (tvarů), které odpovídají běžné ruce. Tyto linie by měly mít víceméně všechny tyto rukojeti. Jen se mohou na rukojeti nalézat v mírně odlišných místech. Hodně lidí si myslí, že pouze výrobce rukojetí nebo zručný modelář dokáže upravit rukojeť, ale, jak ukážeme dále, i začínající střelec s určitými znalostmi by to měl být schopen.
U ISSF pistolových disciplín jsou pravidly povoleny anatomické rukojeti s opěrkami. Samotné rukojeti lze také zakoupit některého z hlavních dodavatelů sportovních střeleckých zbraní ve Spojených státech. V začátku by se měl střelec pokusit koupit rukojeť, která co nejvíce vyhovuje jeho ruce tak, aby potřebné následné úpravy byly již pokud možno minimální. Když vezmu za příklad sebe, střední velikost rukojetí od Moriniho mi sedí docela dobře. Morini dělá nejen zbraně, ale také rukojeti pro mnoho dalších modelů pistolí. Proto také moje morinka, waltrovka, štajerka a dokonce i Smith&Wesson mají všechny Morini rukojeti střední velikosti (M). Vše, co jsem musel dodělat, byly jen drobné a velmi si podobné úpravy v určitých místech, abych rukojeť dokázal držet a vnímat, pokud možno, stále stejně. Konec konců, konzistence je klíčem k dobrým výsledkům v našem sportu. Pokud bude a je rukojeť stejná od jedné zbraně ke druhé, pak také i skóre by mělo být víceméně konzistentní.
Zapamatujte si, že neexistuje a nikdy nebude existovat rukojeť, která by vám za všech okolností dokonale seděla, v kterémkoli čase. A pro jistotu to ještě jednou zopakuji: Neexistuje rukojeť, která by vám dokonale padla v kterémkoli čase, v libovolnou denní a roční dobu. Budou existovat pouze rukojeti, které sedí docela dobře po většinu času. Vlivem teploty, tlaku, vlhkosti, zadržování vody v těle a mnoha dalších fyziologických faktorů, které ani nedokážu vyjmenovat, se bude vaše ruka v rukojeti měnit ze dne na den. Rukojeť, kterou budete cítit a vnímat hmatem jako dokonalou v určitý daný den a dobu, bude dokonalá pouze jen v ten určitý den a za přesně stejných vnitřních i vnějších podmínek a vlivů. V kterýkoli jiný den, za změněných podmínek, ji budete vnímat poněkud jinak. Doufejme, že ne o mnoho, ale vždy bude existovat jistý i když malý rozdíl. Před tím než si budete upravovat rukojeť, musíte si nejprve vše důkladně předem promyslet. Dobrým pravidlem, kterého byste se měli držet, je, nejdříve získat představu o tom, co chcete na rukojeti změnit a hlavně, proč chcete příslušné změny udělat. Ujistěte se, že jste pochopili, jak budoucí změna ovlivní ostatní tvary a funkce rukojeti.Po změně rukojeti to bude trvat vždy několik dní, než se vám změní i úchop. Proto vydržte a střílejte s upravenou rukojetí po několik měsíců. Vaše ruka používala a byla zvyklá na předcházející rukojeť před úpravou, i když to mohlo být třeba špatné uchopení. Každou změnu můžete vnímat jinak, a často to může být v začátku i špatný a nepříjemný pocit přesto, že je změněná rukojeť lépe přizpůsobena. Mnoho střelců změní rukojeť, aby se o několik dní později vrátili zpět k jejímu původnímu provedení. V takovýchto případech to byl obvykle jen špatný nápad, protože byla provedena změna, aniž by se mysli a tělu umožnilo si na změnu zvyknout a začít ji využívat. Existuje mnoho střelců, kteří měli rukojeti od renomovaných výrobců, jako Vitarbo, Hoffman a Morini a kteří začali rukojeti předělávat. Tito střelci vynaložili spoustu peněz a času, aby rukojeť vrátili ke stavu, ve kterém byla předtím, než ji změnili. Ztratily snad rukojeti Vitarbo, Hoffman a Morini svoji sílu a nebo jsou k úpravám nevhodné? Ne. To byly to jen případy neporozumění změnám nebo chybějící čas si na úpravy zvyknout.
Když upravujete rukojeť, nebojte se, že ubrousíte příliš mnoho nebo že přidáte výplň v nesprávném místě. Přídavek lze znovu zpětně odebrat a místa, ve kterých byly vybrány a zeslabeny, lze zpětně zaplnit a dotvořit. Prostředky, které budete potřebovat k úpravám rukojeti, jsou výplňový materiál, nástroje na úběr dřeva, svěrák a také nezbytné ochranné pomůcky. Výplňový materiál může mít rozmanitou formu i množství. Uvádím jen některé příklady: Bondo, A+B, Morini tmel na dřevo, atd. Rád používám produkt, který se jmenuje Quick Steel. Je hodně podobný A+B, který se v USA prodává v mnoha různých obchodech. Quick Steel je dvousložkový tmel, který má po smíchání složek v poměru 1:1 jílovitou podobu a lze jím vyplnit tvar dle potřeby. Vytvrzuje a dostatečnou pevnost získává již po 5 minutách. Je snadné ho zakoupit v obchodech s automobilními potřebami. Líbí se mi, víc než Bondo, protože má konzistenci tuhého jílu, lze ho dát přímo na pistoli a tvar rukojeti může pod rukou za sucha vytvrdit, běžně do pěti minut. Potom příslušné části rukojeti můžete začít opracovávat. Výplně, jako např. Bondo, jsou více tekuté a nedrží pod rukou dobře tvar. Bondo také napadá a dráždí kůži, vyvíjí při vytvrzování intenzivní teplo a to tak, že může vyvolat u člověka až popáleniny. Pokud se vám nebude dařit vytvarovat rukojeť otiskem ruky, pak to bude vyžadovat poněkud více představivosti a dovednosti, aby tvar a rozměry byly odpovídající.
Už jsem také viděl u několika lidí při úpravě rukojeti použít jíl nebo filc. Obě tyto látky mají své místo při tvorbě rukojeti. Hlínu, jíl či sádru, modurit, apod. je vhodné využívat zejména, když chcete rukojeť určitého tvaru pouze vyzkoušet, zejména pokud máte málo zkušeností úpravami, může vám to pomoci rozhodnout se o tom, jaký by mohl být vhodný výsledný tvar. Tato „hlína“ by se neměla stát trvalou úpravou, protože není pevná a může se vydrolovat, nakonec mohou tyto samovolné a pozvolné změny tvaru narušit konzistenci, o kterou tolik usilujeme. Filc (plsť) se může osvědčit tam, kdy stejnou rukojeť používá více lidí nebo v případě, že rukojeť nepatří vám a majitel nechce trvale změnit tvar rukojeti. Filc také může pomoci při rozhodování o tom, jaké změny na rukojeti udělat. Filc by také neměl být používán pro trvalé úpravy vzhledem k tomu, že špatně odolává mačkání. Pokud se vaše ruce budou potit, stane se filc více poddajným a může měnit pod tlakem tvar. Tyto jevy pak vyvolají nestabilitu a nestálost uchopení. U střelby, a u všeho kolem ní, se vše točí kolem konzistence neboli stálosti. Snažte se držet rovná mířidla až do příštího pokračování!
Když jsem se zmiňoval o nástrojích pro úběr dřeva, měl jsem především na mysli takové nástroje jako Dremel, pilník, brusný papír, dláto, rašpli nebo cokoliv jiného, čím by bylo možné odebírat dřevo a výplň v malém a zakřiveném místě. Rád používám Dremel díky jeho všestrannosti a Dremel je také možno zakoupit v každém obchodě pro kutily. Otáčky si lze přizpůsobit pro broušení tvrdého i měkkého dřeva a výplní všeho druhu. U nástavců pro Dremel dávám přednost smirkovým brusným bubínkům. Používám dvě velikosti, což mi pomáhá při vybrušování oblých tvarů s různým zakřivením. Také používám řezací kotoučky, kterými lze řezat jemné zářezy a vytvářet dělící roviny na rukojeti. Ty využívám především v zadní části rukojeti, když potřebnou dělící rovinu nechtěně překryje a spojí výplň. To je obvyklý a též nejsnazší postup, řezacím kotoučkem obnovit dělící spáru. Jak jsem již psal, s úpravami je vhodné začít u rukojeti, která se co nejvíce blíží tvarem i rozměry a tudíž nebude potřebovat rozsáhlé úpravy. S tím je třeba počítat i při koupi nové pistole. Téměř vždy můžete narazit na odlišné velikosti rukojetí. Měli byste předem vědět a sdělit prodejci, jakou velikost rukojeti potřebujete k vaší nové pistoli.
Možná by bylo vhodné se poptat, zda je možné za příplatek dodat k pistoli i druhou rukojeť. Pokud si kupujete již použitou pistoli, mnohdy je v delším časovém horizontu jednodušší pořídit si zcela novou originální rukojeť s přibližně správné velikosti, místo pokusu o přidání „pár kil“ výplně, pokud by byla rukojeť příliš velká a vaše ruce velmi malé. Může se stát i pravý opak, že vaše ruka bude pro rukojeť příliš velkou a rukojeť nedostatečná velká pro potřebné úpravy. Někdy je možné na větších střeleckých závodech zakoupit či získat rukojeti různých typů a velikostí. Dokonce, i když nebudete chtít rovnou kupovat, budete tam mít možnost si aspoň vhodný typ i velikost vyzkoušet a tak poznat, která rukojeť by vám lépe seděla.
Poslední a nejdůležitější věcí, kterou budete potřebovat při úpravách rukojeti jsou ochranné pomůcky. Ochranné brýle budete potřebovat při práci s bruskou Dremel nebo jinými nástroji, které rozptylují dřevěné piliny, štěpky a výplňový materiál do okolí. Dalším nutným vybavením je dýchací maska, respirátor. Při práci se uvolňuje velké množství prachu, který nepředstavuje nic dobrého pro vaše plíce. Proto při obrušování výplně nezapomínejte, že výplň je chemickou látkou. U některých lidí se pak mohou objevovat nežádoucí alergické reakce na materiál výplně. Pokud se vám dráždí kůži, uvědomte si, co to asi dělá s vašimi plícemi. Už jsem také viděl dost ošklivé popáleniny, když si lidé otiskli ruku do rukojeti s ještě nevytvrzeným Bondo pro dosažení správného tvaru, a následně proběhlo intenzivní vytvrzení. Pokud se k takovýmto nebo podobným pokusům chystáte, doporučil bych vám si na to vzít alespoň vhodné separační rukavice. Také ochrana sluchu vám poslouží při používání brusky Dremel, když už pro nic jiného, tak zabrání vniknutí nečistot do vnitřku uší, když už vám chybí zdravý rozum. Mohlo by se zdát, že při něčem tak neškodném, kterou úprava rukojeti je, nepotřebujete žádné osobní ochranné pomůcky a prostředky, ale opak je pravdou. Budete manipulovat s potenciálně nebezpečnými nástroji, látkami či chemikáliemi.
Před tím, než se dostanu k úpravám rukojeti, chci probrat určitý slovník, který by nám měl usnadnit popis některých částí rukojeti, takže bude snazší sledovat popis úprav. Každá ruka má svůj tvar a velikost. Samozřejmě, pokud vám chybí prst nebo máte abnormálně pokřivené prsty nebo nějaké jiné odlišnosti na ruce, vaše rukojeť bude muset být upravena dle individuálních odlišností. Následuje popis hlavních důležitých částí rukojeti v pořadí od zápěstí směrem ke konečkům prstů:
Opěra dlaně je místo, kde se opírá ruka o pistoli.
Opěra palce místo, kde se palec opírá o pistoli.
Vidlice (rozvidlení) je přímo pod hledím, kde by se měla nalézat svalová tkáň mezi palcem a ukazováčkem.
Dlaňová rýha, kterou vidíme ve středu dlaně, je čára, která vychází od zápěstí směrem k prstům.
Dlaňový kulovitý bal, tento výstupek se dá nejlépe definovat a vytvořit, když se díváte do prázdné dlaně s volně sevřenými prsty, dno dlaně vytváří pohárovitou prohlubeň. Nejhlubší část poháru by měla tvarem odpovídat kulovitému výstupku ve středu zadní části rukojeti.
V dlani směrem k prstům je pod prvními klouby prstů masitý hřeben, pro který se obvykle zhotovuje boční prohlubeň v rukojeti. Za masitým hřebenem končí dlaň velkou rýhou, kde se setkává dlaň s prsty.
Mezi prostředníkem a spoušťovým prstem je opěra prostředníku. Konečnou podobu rukojeti dotvářejí tři prstové rýhy se třemi úseky odpovídajícími třem článkům každého z prstů, tj. spodnímu, střednímu a koncovému článku prstu. Spoušťový prst by se rukojeti neměl dotýkat. Nezbytná úprava pro spoušťový prst bude ještě dále zmíněna.
Hlavním cílem při zhotovování rukojeti je, aby střední články prstů tlačily rukojeť přímo dozadu směrem k rozvidlení (do mezery) mezi palec a ukazovák. Vše ostatní na ruce by se mělo rukojeti jen lehce „sametově“ dotýkat a nevyvolávat žádný další přídavný tlak, Zejména asymetrický z některé z bočních ploch by byl nežádoucí. Přitom je potřebné, aby se ruka dotýkala rukojeti v co největší ploše. Při svírání rukojeti s členitým, nikoli hladkým povrchem, ruka nemusí vyvíjet nadměrné úsilí pro sevření. Nadměrné úsilí při svírání může také způsobovat příliš vystupující rozměrná „boule“ zapadající do dlaně nebo od příliš vystouplý hřeben u rýhy v přechodu mezi dlaní a prsty. To vše může vyvolávat stranové vychylování mušky vůči hledí. Přitom kulovitý výstupek zapadající do středu dlaně a hřeben mezi dlaní a prsty jsou velmi důležitými opěrnými místy, které určují stálost a opakovatelnost uchopení rukojeti a tím i správnou polohu pistole při střelbě. Při uchopení a sevření rukojeti byste tato místa měli vnímat jen lehce, určitě ne příliš silně, aby to nevyvolávalo výchylky mířidel a s tím související chyby při míření. Dalšími důležitými věcmi, kterým je potřeba věnovat pozornost, jsou prostorové rozložení hmoty pistole, těžiště a celková váha. Převážná většina pistolí je těžká na předek (na čumák), mimo jiné také proto, že vepředu je hmotná hlaveň. Váhu pistole by měl nést střední článek prostředníku oproti zadní části dlaňové opěry. Pokud ale v těchto místech nebudou žádné mezery mezi rukou a rukojetí, rukojeť bude příliš těsná, potom v těchto místech bude také více přídavných bočních třecích sil a vzniklé povrchové napětí mezi rukojetí a povrchem ruky omezí cílený, chtěný přítlak a jeho působení ve správných místech rukojeti, včetně zmenšení tlaků na prostředník a na zadní část spodní dlaňové opěry.
Když budete upravovat již hotovou rukojeť, je potřebné začínat vždy od její zadní části a postupovat s úpravami postupně po jejím obvodu směrem dopředu. Především se musíte ujistit, že rukojeť nepřesahuje rozměry dané pravidly ISSF. Rukojeť se musí vejít do určené krabice a nesmí přesahovat zápěstní kloub. Přesahující rukojeť by poskytovala více opory, což pravidla nepovolují. Přídavek v zadní části rukojeti lze obvykle snadno realizovat prostým přilepením malého kousku dřeva a zabroušením do vhodného tvaru, než se o to snažit tvarováním pomocí výplně. Upravit vhodný tvar lze za pomoci brusky na dřevo, přitom musíte dbát rozměrových omezení daných pravidly ISSF. Za mez je považován kloub v zápěstí, tj. okraj zápěstní kosti nebo první záhyb na spodní straně zápěstí mezi rukou a zápěstím.
Následovat by měla úprava rukojeti pro mezeru (rozvidlení) mezi palcem a ukazovákem. Při této úpravě by měla vaše ruka zapadnout co nejvíce do předu, aniž by byl obráběním postižen rám pistole. Čím blíže bude vaše ruka k nábojové komoře, tím lépe. Budete pak méně vnímat a lépe zvládat zpětný ráz výstřelu. Rovněž nižší poloha nábojové komory vůči vaší ruce pomůže snížit účinky zpětného rázu. U libovolné a vzduchové pistole je to také důležité a může vám to pomoci při odhledu a pozorování, jestli jste správně spustili. Tvar rukojeti v místě mezi palcem a ukazovákem (rozvidlení) pro rozvidlení by měl mít většinou tvar v podobě písmene U. Když se podíváte na svojí mezeru, sedlo mezi spoušťovým prstem a palcem, může toto místo také připomínat tvar písmene V. Když budete upravovat tvar pro rozvidlení, musíte se snažit umístit ruku co nejdále dopředu a co nejvýše do pistole a také vyzkoušet různé tvary od U až po V. Abyste se ujistili, že právě vy musíte mít tvar V a nikoli U, bude potřeba vybrušovat rukojeť od jedné strany rámu ke druhé, pak budete spíše schopni rozpoznat, zda byste měli mít tvar do V.
Dalším krokem, ke kterému přistoupíme, je úprava spodní opěry dlaně. To obvykle bývá první snadno uskutečnitelnou věcí, protože opěra bývá stavitelná. Problém může nastat při jejím nastavení do horní polohy, když se ruka stále ještě nebude dotýkat opěry. Prvním nápadem bývá přidat výplň v horní části rukojeti v místě rozvidlení, aby bylo dostatečně těsné. To ale jen naruší již provedenou a popsanou úpravu dle předchozího odstavce. Přidání výplně v horní části by posunulo ruku směrem dolů, což by zvýšilo účinky zpětného rázu a velikost odskoku pistole při výstřelu. Pokud nelze nastavit opěru dostatečně vysoko, aby vám dokonale sedla, jednoduše zvětšete otvory, ve kterých se pohybují šrouby nahoru a dolů. To vám umožní posunout opěru do správné polohy. Nebo můžete na vrchní plochu opěrky přilepit vhodnou podložku o odpovídající výšce (kůže, filc, korek, apod.)
Dalším krokem, na kterém je potřeba následně pracovat, je obemknutí rukojeti rukou. V ideálním případě by přímka procházející hlavní měla směřovat napřímo do osy paže vaší ruky. Jedná se také o vytvoření určitého pohodlí a mnoho lidí se odlišuje v tom, jak daleko rukou obtáčejí rukojeť pistole při úchopu či jak mají napřímené zápěstí. To je i moje dosavadní zkušenost se střelci IPSC, kteří mají tendenci ovinout své prsty kolem rukojeti co nejdále. Pokud by se vám prsty budou přetáčely přes žádanou polohu a střední články prstů by nebyly kolmé k ose hlavně, měla by být přidána výplň v zadní části rukojeti, která je v dotyku s dlaní.
Opora palce musí sedět pod palcem naprosto přirozeně. Palec by měl na opoře pouze ležet a poskytovat podporu, bez vynakládání svalového úsilí by měl sedět na místě. Protože obvykle každý máme jinak zakřivený a vyhnutý palec, bývá často opora palce věcí osobního nastavení a individuálního přizpůsobení.
Nejjednodušší a pravděpodobně nejvhodnější způsob, jak tuto část přizpůsobit je přidat výplň na rukojeť a začít rukojeť usazovat do ruky od zadní strany a ruku přitom dostat do rukojeti co nevýše a dopředu a následně kolem rukojeti ovinout prsty. Od této chvíle by to měl být také ten správný a jediný způsob, jakým byste měli rukojeť vždy vkládat do ruky a zajistit tak vždy konzistentní držení pistole, za všech okolností. Pokud tvar a poloha kulovitého výběžku byly správně vyplněny, měl by vrchol kulovitého výběžku přirozeně zapadnout v nejhlubším místě dlaně. O to, aby tomu tak bylo, se stará šlacha prostředníku, která se shodou okolností vyskytuje v nejhlubším místě kulovitého pohárku dlaně. Chcete-li vědět, jestli jste už přidali dostatek výplně, správně byste neměli cítit povrch kulovitého výběžku. Pokud výběžek začnete cítit, je výplně příliš. Výběžek také vystupuje na rukojeti do strany. Jestli-že bude příliš velký, pak se budete cítit jeho tlak do ruky a pokud zesílíte tlak ruky, způsobí to výchylku mířidel. Pokud máte pocit mezery (dutiny) v místě výběžku, pak jste ještě nepřidali dost výplně a výběžek nebude plnit správně funkci, tj. nebude poskytovat dostatek opory pro stabilní a správný úchop. Dobrý způsob, jak zjistit, zda oblý kulovitý výběžek sedí na správném místě, je držet pistoli nejméně hodinu, aniž byste vaši ruku povolili ze sevření, (nebo vystřelte aspoň 40 mířených ran). A pokud pak uvolníte sevření a vyndáte ruku z rukojeti, měla by být dlaň ve svém nejhlubším místě nejvíce otlačená (hledejte červený otlak). Pokud je toto zarudnutí nebude v nejhlubší části pak budete muset přemístit kulovitý výběžek směrem k nejhlubšímu místu.
Dalším důležitým opěrným místem na rukojeti je vystupující hřeben pod přechodem dlaně do prstů. Podél celého hřebene vede žlábek, do kterého by měl zapadnout masitý bal tvořený prvními klouby prstů. Polohu hřebene na rozhraní dlaně a prstů lze snadno nalézt a kromě kulovitého výběžku zapadajícího do prohlubně v dlani je to druhé nejlepší opěrné místo, které zajistí, že vaše ruka bude na rukojeti usazena pokaždé stejně. Chcete-li vytvořit hřeben, jednoduše přidejte výplň ve tvaru přímého ostrého hřebene mezi opěru prostředníku a spodní opěru dlaně. Po přidání výplně vyzkoušejte uchopení rukojeti pistole tak, že začněte usazením ruky vzadu a postupně oviňte dlaň, prsty z boku a zepředu rukojeti. Výplň by měla být v místě, kde se vaše prsty setkávají s dlaní. Chyba, které se často lidé dopouštějí, je, že udělají vystupující hřeben příliš výrazný. Tento hřeben je na boku rukojeti a pokud ho zhotovíte příliš velký, pak může vytlačovat ruku do strany a způsobovat vychýlení mířidel. Opět platí pravidlo, že hřeben byste po uchopení neměli vnímat. Pokud ho vnímáte, pak bylo přidáno příliš mnoho výplně. Jestliže v místě hřebene budete cítit mezeru, bylo přidáno příliš málo výplně. Když budete mít hřeben mezi dlaní a prsty hotový, upravte přilehlou prohlubeň, která je mezi hřebenem a kulovitým dlaňovým výstupkem. Vše, co je k tomu potřeba, je přiměřený úběr dřeva tak, aby se vaše ruka v rukojeti netísnila. Zdržte se udělat prohlubeň příliš hlubokou, protože příliš hluboká prohlubeň by mohla způsobit obdobné problémy jako příliš vyčnívající ostrý hřeben mezi dlaní a prsty.
Tím posledním v pořadí, čemu byste se na rukojeti měli věnovat, jsou prsty. Abyste mohli působit na rukojeť silou vycházející zepředu dozadu, měli byste umístit prsty na rukojeť tak, aby střední článek prostředníku a prsteníku byly v poloze kolmé k ose hlavně. Konečky prstů, poslední články, by měly na místě jen ležet a neměly by aktivně svírat rukojeť. Ikdyž střední články prstů budou umístěny správně, může přílišný tlak v konečcích prstů způsobovat výchylky při míření i výchylky zásahů. Tak jako u palce, naučte se konečky prstů ponechat pouze ležet na svém místě a nevyvolávat v nich aktivní tlak na rukojeť. Malíček je leckdy velmi obtížné dát do správné polohy, protože u většiny lidí je příliš krátký. Aby se vešel do správné polohy, bylo by třeba ubrat poměrně velké množství dřeva, případně zabrousit kovový rám pistole. Proto většinou stačí v pokud možno malíček ponechat volně ležící v jeho přirozené poloze, ve které nebude vyvolávat nežádoucí boční tlaky na rukojeť. Některé rukojeti mají vystouplé hranaté linie, které oddělují články prstů i jednotlivé prsty, příkladem mohou být vzduchové pistole Steyer LP1 a rannější verse LP10. Tyto vystupující hranaté linie mohou být žádoucí, ale nejsou zcela nezbytně nutné a proto rukojeť pod prsty může mít i relativně oblé tvary. Poněvadž naše ruce se mění, zvětšují se a zmenšují se každým dnem, budou i tyto hranaté linie každý den v trošku jiné poloze vůči našim prstům. Například, pokud se vaše ruce během dne zvětší tloušťku, rozšíří se o 1 mm, pak se i každý prst rozšíří 1 mm, to dá v oblasti prstů celkové rozšíření čtyři milimetry v porovnání s 1 mm v oblastech dlaně a zápěstí. Pokud vám připadá vaše rukojeť ze dne na den jiná, umožněte vašim prstům v rukojeti dostatečně volný prostor pro tyto změny.
Když je rukojeť přizpůsobena tvaru a rozměrům vaší ruky, je ještě potřebné upravit polohu spouště. Poslední článek spoušťového prstu by měl být umístěn na spoušťové botce tak, aby konec prstu byl kolmý k ose hlavně v poloze, kdy dochází k odpalu, tj. při překonávání konce druhého odporu. To pomůže usnadnit mačkání spouště rovně dozadu. Pokud prudce a trhavě mačkáte spoušť, musíte stlačovat spoušť přímo dozadu. Bude to pak mít menší vliv na rozhození mířidel. Někteří lidé vyžadují, aby se spoušťový prst nedotýkal rukojeti v žádném místě. Naopak některým lidem vyhovuje, když se jim spodní článek spoušťového prstu lehce opírá o rukojeť. To je jejich osobní preferencí a je na každém, aby vyzkoušel, co mu lépe vyhovuje.
Úpravu rukojeti nemusíte vnímat jako skličující úkol, tedy pokud víte, jak na to. Prakticky každou rukojeť je možné dobře přizpůsobit. Když se o to budete pokoušet napoprvé, chvíli vám to může trvat, než naleznete to pravé ořechové. Buďte trpěliví a držte se základních principů, které byly probrány výše a desítky vám budou přibývat. Pamatujte si, že nejvíce bodů lze získat dobrým mířením a plynulým spouštěním, než pouze dokonale přizpůsobenou rukojetí. Správně zhotovená rukojeť vám může být dobrým pomocníkem. Je to prověřeno léty a zkušenostmi, že mnoho skvělých střelců dosáhlo svých velkých výsledků i s podřadnou rukojetí, především prostřednictvím stabilního klidného úchopu s plynulým spouštěním. Udržujte rovná mířidla a desítky budou jen přibývat.
Ať to dřepí!
překlad petrbrejsa@seznam.cz 23.12.2011
