Sledování (ovládání) mířidel
Kde se náš neohrožený hledač snadných desítek dotýká samotných základů střelby. Nebo snad ne?
Co přesně je tím myšleno, když vám říkají, abyste si „sledovali mířidla“? To bylo vždycky a je jedno ze dvou zlatých pravidel pro střelbu z pistole, tím druhým je „spouštění“. Možná jsem trochu pomalý, ale několik let jsem dělal přesně to, co mi bylo řečeno. Soustředil jsem se na ta mířidla a sledoval, jak se odrážejí po celém terči. V té době jsem byl junior, na tento sport velmi mladý, ale zdálo se, že mé výsledky se nikdy nezlepší. Ale jednoho dne mě muselo unavit zasypávat celý terč a zkusil jsem to, co se mi zdálo jako unikátní koncept. Co kdybych se pokusil udržet ty malé černé háčky pohromadě silou vůle, místo abych se modlil, aby se střela přávě odpálila, když se muška fvěje někde uprostřed zářezu hledí?
Tak jsem objevil rozdíl mezi tím být divákem a aktivním účastníkem.
„No jasně!“, slyším vás říkat. Možná to chápu pomalu, ale zajímalo by mě, kolik dalších, kteří se snaží naučit základy střelby z pistole, bere tuto radu příliš doslova. Také by mě zajímalo, kolik střelců má série výstřelů, které se čas od času rozšiřují, protože „zapomínají“ na důležitost ovládání spíše než jen pouhé sledování mířidel.
Než se do toho pustíme hlouběji, dovolte mi objasnit, co myslím pod pojmem „ovládání“. Nejprve zdůrazním, že tím nemyslím, že byste se měli snažit zaměřit mířidla na bod na terči. Moje mířidla se stále pohybují po oblasti míření pod černou a tento pohyb je zcela normální a přijatelný. Co NENÍ přijatelné, je pohyb mušky v zářezu hledí. Když se pistole pohybuje v záměrné oblasti, mířidla se musí pohybovat jako sladěná sada. Společně. Jako by byla jedno. To vyžaduje většinu naší pozornosti a pevně sevřené zápěstí. Pak už jen stačí spustit v rozumném časovém rámci, aniž by se narušila formace mířidel. Zní to jednoduše? Je to tak... ale s našimi lidskými nedostatky, jako je omezená pozornost a tendence myslet na jiné věci, někdy snadnou cestu přehlížíme. Jinak bychom všichni stříleli na Masters.
Takže v těchto dnech, když cítím, že mi klesá sebekontrola, snažím se říct si, abych přestal být divákem. Stejně tak bych mohl sedět na tribuně a sledovat tenisový zápas, když budu jen sledovat, jak se mi mířidla vlní ve větru. Převezměte kontrolu nad svým životem! Nebuďte kuře!
Druhá část ovládání výstřelu je ve spuštění. Někdy držím mířidla tak pevně, že je prostě můžu jen obdivovat. Vystřelit? To snad ne! Podívejte se na ten obrázek mířidel, není to hezké? Částečně ze strachu z narušení obrazu mířidel a částečně z fyzických obtíží s ovládáním spouštěcího prstu s pevně sevřeným zápěstím zjišťuji, že musím hrát psychické hry, abych hladce vystřelil.
První důležitá věc, kterou je třeba si pamatovat, je nenechat ruku "vrůst" do rukojeti. Nechte krev cirkulovat uvolněním rukojeti po každých čtyřech nebo pěti výstřelech – v případě potřeby s ní trochu zatřeste. Pokud to neuděláte, bude pro vás stále obtížnější samostatně ovládat spoušťový prst.
Samozřejmě musíte spoušť uvolnit plynulým pohybem spouštěcího prstu, ale tento pozitivní pohyb NESMÍ způsobit vědomé odpalení. Jinými slovy, pokud vás výstřel nepřekvapí, pravděpodobně to nebude dobrý výstřel. Někteří střelci mě ujišťují, že dokážou vystřelit tak, že drží spoušť blízko bodu uvolnění a doladí posledních pár gramů, když mířidla vypadají dobře. Všechno je to v pořádku, když střílíte na domácí půdě. To už nebývá tak snadné pod velkým tlakem zápasu, kdy vás opouští jemná motorika a spoušť se najednou zdá, jako by vážila čtyři kila.
Musíte najít opakovatelnou metodu zvládání střelby, která vám vyhovuje. Je možné, že nebudete vědět, zda to bude fungovat, dokud se poprvé neocitnete ve finále. Pokud máte zvýšenou tepovou frekvenci (a je zřetelně slyšitelnou v chráničích sluchu), pokud se vám třesou ruce, pokud máte krátký a mělký dech, pokud nedokážete jasně myslet – zkrátka pokud jste nervózní jako rybka v jezírku s piraňami – pak a jen pak budete vědět, zda vám vaše technika poskytne dostatečnou kontrolu nad střelbou.
Tajemství spočívá v kombinaci koncentrování se na přesnou formaci mířidel s pozitivním pohybem prstů při přímém zatažení spouště, aby se výstřel uskutečnil v rozumném časovém rámci. Považuji za užitečné mít v mysli představu o použití spoušťové botky jako prostředku k řízení mušky a její vedení, když jí přitahuji přímo zpět skrz „brankové tyče“ zářezu hledí. Vím, že i jiní střelci používají podobné myšlenkové hry. Cokoli funguje. Jde o to, že se pozitivně rozhodnou k provedení výstřelu. Stávají se součástí akce, účastní se, místo aby seděli na tribuně a doufali, že se domácímu týmu bude dařit.
Takže si nikdy neříkejte, abyste „sledovali“ mířidla. Sledování je pro pasivní pudly. Popadněte ta mířidla za vlasy a udělejte z nich dojem, že jsou součástí hry. Vnucujte jim svou vůli. Buďte pánem svého osudu a navždy se zařeknete, že se nebudete jen dívat.
- Warren Potter
Překlad článku Sight Watching od Warrena Pottera (pochází z Nového Zélandu, žil v Tennessee v letech 2000-2006, nyní v Oregonu)
uvedený v souboru článků Return to Hitch Hiker’s Guide to Shooting Glory
